Je bolest dar, nebo prokletí?

Když se ptám klientů, co je přivádí na lekci jógy, asi 70 % lidí odpoví, že je to bolest zad. Než si řekneme, proč nás tak často bolí záda a proč to řešíme až s výskytem prvních symptomů, připadá mi velmi důležité podívat se na funkci bolesti v našem těle.

Proč je bolest tak nepříjemná a zároveň nezbytná a co nás může taková bolest zad naučit? 

Znáte Eragona – Dračího jezdce? Zrovna ho čtu s dětmi. V jedné části bojuje s nepřátelskou armádou, která má očarované vojáky, aby necítili bolest, a tak jsou téměř nepřemožitelní. Zároveň je to pro jednotlivce velmi nevýhodné, protože ani nevědí, že přišli o ruku, dokud se na ni nepodívají. 

A to je právě ta důležitost a dar bolesti. Představte si, že se říznete, šlápnete na hřebík nebo položíte dlaň na rozpálená kamna a nevíte o tom. To je dost děsivé, že? 

Bolest je velmi intenzivní signál těla, který nás nutí ke změně, reakci. No a teď si představte, že vás něco bolí, například hlava, tělo volá: „Hej, něco se mnou je!!!“ a my si vezmeme prášek, děláme jakoby nic a pokračujeme v cestě do práce.

Tím nechci říct, že prášek na bolest je nutně zlo. Ale vždy když nás něco bolí, měli bychom tomu věnovat pozornost a adekvátně reagovat. Což je nám asi jasné v případě zvrtnutého kotníku – většina z nás se asi nenadopuje léky a nebude po něm chodit jakoby nic. 

Ale proč jsme zvyklí ignorovat ty menší signály? Sedíte v práci a bolí vás záda: no jasně, to přece bolí každého, a tak si na to zvyknete a už tento jemný signál ignorujete, ovšem jen do doby, než vám dá tělo fakt velkou facku (výhřez plotýnky, artróza atd.).

Často za mnou klient dorazí na individuální lekci s tím, že „do padesáti dobrý a teď ho bolí tělo“, a když vidím, jak je celé tělo v tenzi a stažení, tak si v duchu říkám: „Auuuu, jak jste to mohl tak dlouho vydržet?“

Jenže pro daného člověka je to už zvyková pozice a pak je v šoku, když to začneme rozplétat, jak dobře se najednou může cítit 😊. 

To si pamatuji i ze své zkušenosti, že mi jednou fyzioterapeutka uvolnila šíji a já celý den chodila s pocitem, že mám lehkou hlavu a úžasně volný krk. Kamarád se mě zeptal: „Ty jsi měla ten krk zablokovaný?“ Říkám: „Ne ale myslela jsem si, že ta ztuhlost je normální, protože jsem to jinak neznala.“

Podobnou zkušenost jsem měla po první lekci jógy, kdy jsem najednou měla pocit, jako bych se vznášela. Ten pocit byl prostě skvělý a úplně se lišil od mého běžného prožívání sebe sama. 

Přála bych si, abychom se do těchto extrémů vůbec nemuseli dostávat. 

Představte si, že když vás bude bolet hlava, půjdete si lehnout. Pokud vás začnou bolet záda, změníte pozici, půjdete se projít nebo si zacvičíte. 

To by nám pak tělo vydrželo mnohém déle v dobrém stavu, že? 

Sama mám za sebou velmi intenzivní bolesti, což je pro moji profesi nakonec moc dobře, protože mám díky tomu empatii a pochopení, jak neskutečně těžké je žít s bolestí a jak nás ochromuje strach z toho, kdy to zase přijde. 

Byly doby, kdy jsem se bála skoro každého pohybu….

Byly doby, kdy jsem se bála skoro každého pohybu, předklonu, neodvažovala se něco zvednout z obavy, že mě zase ochromí bolest. Můj strach podněcovala i má tehdejší víra, že lidské tělo je snad vyrobené z porcelánu a že nesmíme ohnout páteř při předklonu, abychom si nevyhřezli plotýnku, ohnout koleno v plném rozsahu atd. 

Dnes už je naštěstí pohled pohybových odborníků a fyzioterapeutů jinde. Teď už je více známo, že tělo naopak potřebuje ty extrémní polohy znát v bezpečném kontextu, aby pak v případě nečekaného pohybu (uklouznutí, výskok za míčem atd.) vědělo, že si s tím poradí. 

Jasně, ani to vám nezajistí, že se nikdy nezraníte, ale rozhodně se tím snižuje riziko. U bojových sportů se začíná výukou pádů. Což je právě důležité i proto, abychom se uměli dobře dostat na zem a ze země. Abychom uměli ustát, když se koleno dostane přes kotník a ještě třeba do strany. A k tomu vás vedu i ve všech svých kurzech.

Stejně tak se páteř ve většině běžných úkonů neohýbá přímo do předklonu, ale v kombinaci úklonu a rotace. A je skvělé si tyto pestré pohyby dopřávat i s vědomou pozorností při cvičení. 

Obecně je pro naše tělo nejhorší dlouhodobé setrvávání v jedné nehybné pozici, k čemuž vás vedou takové ty superpohodlné kancelářské židle.

Já tento článek píšu na zemi, takže každý odstavec musím změnit polohu, protože si tělo samo řekne, že už to není komfortní. To doporučuji i svým klientům – práci na zemi nebo u nízkého stolku, chvíli třeba na tvrdé kuchyňské židli, tak abychom udržovali tělo v pohybu a vystavovali ho různým přirozeným tlakům. To může být dobrá prevence dlouhodobého sezení bez změny pozice.

Není bolest jako bolest 

Pojďme zpět k bolesti. Bolest je také závislá na kontextu a prostředí. Když budete utíkat před medvědem, budete vnímat bolest z vyvrtnutého kotníku jinak, než když si ho zvrtnete cestou do práce. 

Pak je tu bolest v kontextu různých přechodových nebo náboženských rituálů, kdy nám její zvládnutí vynese lepší postavení.

Když vyjmeme tyto extrémní příklady, tak je vnímání bolesti spjato s t tím, jak vnímáme sami sebe a jaká je naše propriocepce i naše dosavadní zkušenosti s bolestí. 

Tohle se dá opět krásně využít při cvičení. Když je klient dlouho v chronické bolesti, hledáme polohy nebo místa na těle, kdy to nebolí, a pak postupně vystavujeme nový vzorec, až se dostaneme k tomu, že už se předklon nerovná ohrožení. Protože v místě bolesti je i tenze v tkáních, což neumožňuje provést pohyb plynule, a tím při něm vzniká opět bolest. 

Je to takový začarovaný kruh: bolest vyvolá strach z bolesti a strach z bolesti zhoršuje bolest a zároveň omezuje naši pohyblivost. 

Úkolem bolesti je být co nejvíce nepříjemná, aby nás intenzivně motivovala ke změně. 

Bolest ovšem nemusí být přímo úměrná míře poškození. Možná jste to viděli u malých dětí, že upadnou, zvednou se chtějí běžet dál, ale pak si všimnou krvavého kolene a až v tu chvíli začnou brečet. 

Možná jste to zažili sami – že vás něco bolelo a pak jste viděli nález na RTG s diagnózou lékaře a najednou se ty obavy a bolest zhoršily, nebo vás to naopak uklidnilo, že o nic nejde, nebo tam žádný objektivní nález nebyl, ale stále vás to bolelo. 

Tohle mi přijde důležité si uvědomit – že bolest je velice komplexní psychosomatická záležitost. To nám přináší další možnosti, jak s bolestí pracovat. Kromě dostatečného spánku, aby mělo tělo možnost hojení, a kvalitní stravy, je důležitá i práce s chronickým stresem (například mindfulness). 

Proč je důležitá prevence ještě předtím, než nás začne něco bolet? 

Degenerativní změny kloubů probíhají postupně, takže je mozek nevyhodnotí jako bezprostřední nebezpečí. Proto se bolest dostaví často až tehdy, když už nastala pokročilejší změna. Předtím možná dostáváme jemná upozornění, kterým nevěnujeme pozornost. 

Proto je tak důležité o své tělo a klouby pečovat v průběhu celého života a prohlubovat vnímání signálů těla a pozornost v pohybu. 

Proto je tak důležité o své tělo a klouby pečovat v průběhu celého života a prohlubovat vnímání signálů těla a pozornost v pohybu. 

Bolest by neměla být normální a my bychom na ni měli včas reagovat. Někdy stačí se vyspat, někdy se více hýbat a trávit čas v přírodě a někdy je potřeba tým odborníků, kteří vám v akutní fázi pomohou. 

Jako nejhorší vnímám „nechat to vyhnít“ a nechat problém zbytečně narůst, když by přitom šel řešit prevencí a všímavostí ke svému tělu mnohem dříve.

Jestli chcete předejít těmto nepříjemnostem, pojďte se zvednout ze židle a zavnímat, co vaše tělo právě teď potřebuje. 😉

Pojďme si to na závěr shrnout: jak tedy nejlépe předcházet bolesti zad? 

• Dopřávat tělu co nejpestřejší pohybovou výživu (chůze v terénu, práce na zahradě, plavání, úklid, chůze s batohem, čas strávený ve dřepu každý den, balanční pozice).
• Nesedět déle než 40 minut v kuse v jedné pozici.
• Věnovat se své mysli a vědomě snižovat stres.
• Několikrát týdně se věnovat vědomému pohybu (jóga, bojové umění, Feldenkrais, vědomá chůze a další). 
• Dopřát si dostatek spánku.

Jedná se o základní doporučení pro běžné bolesti zad, ne akutní stavy. 

Pro další inspiraci ke cvičení a práci se stresem vás zvu do Jógového wellness pro tělo a mysl. Proto aby naše tělo bylo zdravé a v dobré kondici, je zásadní pravidelný pohyb k tomu jsem vytvořila on-line kurz Jógové jednohubky do kanceláře, kde vás naučím jak si nenechat ničit zdraví sedavým zaměstnáním.